Lesní správa Choceň je součástí správního území Oblastního ředitelství Východní Čechy. Vznikla k 1.1. 1997 sloučením Lesní správy Vysoké Chvojno (revíry Stéblová, Vysoká, Kunětická hora, Choceň a části Lesní správy Polička (revíry Proseč, Skuteč a Vysoký les). Současná podoba Lesní správy je výsledkem organizačních změn k 1.1. 2005. K tomuto datu se připojily 4 revíry z Lesní správy Nové Město na Moravě (revíry Bystré, Borová, Březiny a Čachnov).

Lesní správa Choceň se rozkládá na území Královehradeckého kraje, Pardubického kraje, Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina o katastrální výměře cca 179 260 ha. LS Choceň obhospodařuje cca 13 766 ha pozemku určených k plnění funkcí lesa ve vlastnictví státu a vykonává funkci OLH na dalších cca 6 280 ha. Na území lesní správy byly vytvořeny dva hospodářské celky – LHC Choceň a LHC Polička, kde se nachází celkem 11 revírů.

Celková roční těžba lesní správy na obou LHC činí v průměru 105 000 m³ dříví. Platnost lesního hospodářského plánu je od 1.1. 2013 do 31. 12. 2022.

LHC Polička

Orografické a Hydrologické poměry

LHC Polička náleží do České vysočiny, a to do oblasti Českomoravské vrchoviny a do oblasti Východočeské tabule. Významnými podcelky jsou především Žďárské vrchy, méně Loučenská tabule a Nedvědická vrchovina. Reliéf terénu je charakteristický malou členitostí, plošinami a protáhlými svahy. Členitější terén je v JV části LHC v údolí řeky Svratky a jejích přítoků. Nadmořská výška se pohybuje od 450 m do 813 m, nejnižší bod je u Bohuňova 450 m.n.m. Nejvyššími body jsou Buchtův kopec 813 m.n.m., Karlštejn 783 m.n.m. a Bubnovaný kopec 780 m.n.m. Území LHC leží na hlavním evropském rozvodí, mezi Černým mořem (povodí Dunaje) a Severním mořem (povodí Labe). Do povodí Dunaje patří povodí Svratky a povodí Svitavy. Z menších toků se zde vyskytují Bysterský potok, říčka Fryšávka, Křetínka a další menší toky. Do povodí Severního moře patří SZ část LHC a částečně SV okraj LHC. Do povodí Labe náleží povodí Chrudimky, která severně od Svratouchu pramení. Na území LHC se nevyskytují větší vodní plochy.

Geologické poměry a pedologické poměry

Převážnou část tvoří oblast krystalinika – Hornosvratecká vrchovina se svými částmi, Žďárskými vrchy a Nedvědickou vrchovinou. Jako podloží jsou zastoupeny převážně ruly s vložkami ortorul, amfibolitů, méně pískovců a jílovců. Menší část LHC (revír Bystré) náleží k útvaru křídovému. Loučenská tabule je na svrchnokřídových sedimentech. Na okrajích je poličské krystalinikum, místy s překryvem diluviálních hlín a štěrkopísků. V plochých částech Českomoravské vrchoviny se nacházejí souvislé plochy kambizemí a hojnější ostrovy pseudoglejů na těžších hlínách. Nižší plošiny a okrajové svahy pokryvájí kambizemě, často oglejené. Na skalnatých stanovištích se vyskytují litozemě a rankery. Méně zastoupeny jsou podzoly na kyselých stanovištích, gleje a fluvizemě v okolí vodních toků. Na rulách jsou půdy většinou hlinitopísčité až písčitohlinité. Specifické půdní podmínky vznikají na hlinitých materiálech plošin se střídavým zamokřováním a vznikem pseudoglejů. Půdy s vysokou hladinou podzemní vody se nacházejí kolem pramenišť a podél vodotečí. Jsou to gleje (rašeliny).

Klimatické poměry

Na LHC Polička je nadmořská výška v průměru 500-600 m.n.m. Průměrná roční teplota je mezi 6-7 stupni Celsia. Průměrné roční srážky činí 600- 700 mm. Vegetační období trvá v průměru 145 dní. Zimní období trvá 130-140 dní. Nebezpečné větry Z,SZ,JV.

Oblast sužují pravidelné mlhy, námrazy a ledovky. Převážná část LHC patří do chladného okrsku (revíry Čachnov, Březiny a část revíru Borová), méně do okrsků mírně teplých (revír Bystré a část revíru Borová).

Přírodní lesní oblasti

Území LHC Polička patří do dvou PLO. Převážná část LHC patří k Českomoravské vrchovině (PLO 16 – 69,3%). Ve východní části LHC zasahuje do Českomoravského mezihoří (PLO 31 – 30,7%).

Lesní vegetační stupně

Dřevinná skladba lesních porostů

Dominantní dřevinnou je smrk ztepilý (84,78%), druhou nejvíce zastoupenou dřevinnou je buk lesní (3,99%), dále modřín opadavý (3,07%), borovice lesní (2,20%), olše lepkavá (2,05%), bříza bradavičnatá (1,33%) a jedle bělokorá (0,88%). Ostatní dřeviny jsou zastoupeny ještě menším podílem než 1%.

Chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace a přírodní památky

Na území LHC Polička se nachází CHKO Žďárské Vrchy, rozkládající se na revírech Čachnov, Březiny a na části revíru Borová. Dále se zde nachází jedna přírodní rezervace – Čtyři Palice a dále pět přírodních památek – Rybenské Perničky, Milovské Perničky, Zkamenělý zámek, Bučina – Spálený kopec a V Jezdinách.

LHC Choceň

Přírodní podmínky

Zabírá západní část Polabí, dále východní část Českomoravského mezihoří a dále malou část Českomoravské vrchoviny

Orografické poměry

Oblast Polabí je nejnižší částí České tabule převážně tvořena říčními plošinami, říčními terasami a eolitickými přesypy. Výrazným orografickým celkem je Pardubická kotlina (200-250 m. n. m.) s terasovitými štěrkopísčitými náplavami, kde nejvyšším místem je vypreparovaný vulkanický suk Kunětická hora (295 m. n. m.).

Českomoravské mezihoří je nesouvislá, dosti pestrá oblast zvlněných plošin, úvalů a údolí s výraznými svahy. Západní svahy jsou mírnější, za to východní Hřebečovské hřbety s maximální výškou 679 m., prudce spadají do Ústecké brázdy. Směrem na sever se kotlina rozšiřuje a přechází přes ploché rozvodí do kotliny Lanškrounské. Mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí leží kotlina Vysokomýtská, jejíž dno leží ve výšce 255 m, kdy její okrajové hřbety dosahují až přes 600 m výšky.

Hydrologické poměry

Mezi hlavní toky odvodňující oblast patří Loučná, Chrudimka, Labe, Divoká a Tichá Orlice. Hydrologicky je oblast významná hlavním evropským rozvodím mezi Černým a Severním mořem. Do LHC také zasahuje bohatá rybniční soustava Bohdanečských rybníků.

Geologické a pedologické poměry

Území LHC Choceň z geomorfologického členění patří do provincie České vysočiny, subprovincie Česká tabule a do oblasti Východočeské tabule, kdy severní část LHC se rozprostírá v celku Východolabské tabule a jihovýchod LHC patří do celku Svitavské pahorkatiny. Oblasti jsou tvořeny permskými a křídovými horninami, které jsou uloženy horizontálně až subhorizontálně a na okrajích zdviženy (kuesty). V Z části je opukový Kozlovský hřbet. V obou kotlinách jsou na permokarbonu pokryvy křídy, třetihorních i čtvrtohorních sedimentů a spraší.

Z pedologického pohledu jsou zastoupeny půdy kambizemního charakteru, hluboké, písčitohlinité, hlinitopísčité až hlinité na opukách. Blízko vodotečí jsou alluviální půdy.

Klimatické poměry

Podle klimatického členění na území LHC zasahují klimatické oblasti teplé a mírně teplé. Okrajově v jižní části zasahuje klimatická oblast chladná.

Dřevinná skladba lesních porostů

Převažujícími dřevinami na LHC jsou borovice a smrky. Borovice je zastoupena prakticky po celém LHC (33%), v jižní části převažuje SM (32%). Z listnáčů má nejvyšší zastoupení DB (14%) zejména v severní části LHC. Všechny další listnaté dřeviny mají charakter přimíšených a vtroušených dřevin.